Hlavatce
Debrník, Vyhnanice

Historie

Odkaz na historickou leteckou mapu české rapubliky z roku 1952- http://kontaminace.cenia.cz/
 

 O vzniku Vyhnanic mnoho nevíme.Legendy,vyprávěné našimi předky nemusí mít s historiii mnohospolečného.Napříkad,že původní obyvatelé Žďáru byli pro neposlušnost vyhnáni paní Annou a usadili se na okraji jejího panství.
Ve spisu historika Sedláčka se praví,že král Václav I.roku 1250 postoupil pražskému biskupství zboží chýnovské a při něm v Hlavatcích dva poplužní dvory.Jeden z  nich mohl být dvůr Vyhnanice.Ve farní kronice je uvedeno,že Vyhnanicům byl věnován Brázdův obraz svatého Ondřeje,předán byl později do Hlavatec.
První historická zpráva o Vyhnanicích je z roku 1397,kdy byl purkrabím na hradě příběnickém jmenován Jindřich z Vyhanic.Z toho je zřejmé,že obec již musela v té době delší dobu existovat.

Roku 1413 Slávek Bažant z Vyhnanic seděl na Dráchově.Z roku 1415 je zpráva o Markvartu z Hlavatec,že se usadil na Vyhnanicích a v jeho majetku byla i tvrz Žďár,která byla v této době již zpustlá.

Tato tvrz stála jihozápadně od Vyhnanic v černické oboře.K tvrzi patřil rybník Žďár.Nad ním jsou ještě dva malé rybníčky a nad zadním z nich bylo ještě před několika desítkami let zřejmě čtverhranné tvrziště.Při stavbě silnice z Černic do Vyhnanic byly vykopány cihly ze základů staveb.Mezi tvrzištěm a rybníkem Žďár je evidována bezedná studna,dnes bahnem zanesená.Na západní straně tvrziště je sesutý sklep,zatopený vodou.
Roku 1452 Přibka,dcera Buriana z Vyhnanic prodala poplužní vyhnanický dvůr a další vesnice Oldřichovi z Hlavatec.

Počátkem roku 1512 prodal Jindřich Vít pustý dvůr ve Vyhnanicích Mikuláši Špaňovskému.Jeho syn byl hejtmanem kraje bechyňského a ten prodal roku 1550 spolu s dalšími obcemiVyhnanice Vilémovi z Rožmberka.
Ale již roku 1596 prodal Petr Vok Vyhnanice,Svinky,Dudov a Všechlapy Adamovi ze Šternberka a tentento majetek připojil k Želči.

Nedlouho nato,tyto obce koupil Kryštof ze Švamberka a připojil je k Bechyni.
Ze starých urbářů je možné se dovědět,která hospodářství byla kým odkoupena,ale nebylo možné zjistit,kolik domů a obyvatel vesnice měla.
O Vyhnanicích se dočítáme i v Dějinách národa českého,IV.knize Františka Palackého.V roce 1457 je zmínka o Janu z Vyhnanic,který jako rotmistr byl v Prusích,kde bojoval s německým řádem proti králi polskému.V bitvě u Chvojnic byl za chrabrost povýšen do stavu rytířského a za ušlý žold mu byl dán hrad Starkebach.
Ještě v roce 1453 příslušela k Vyhnanicům ves Lhotka,která byla poblíž Hlavatec.Ale již v roce 1550 je psáno:"Lhotka,dvůr,popluží pusté,dvory kmecí pusté".
Od počátku 18.století se již ve Vyhnanicích vyskytují jména Mašek čp.2.Stach čp.6.Čihák čp.7.Kovář čp.8,Žák čp.9,Zelenka čp.14.Vroce 1787 je zapsán v evidenci panský dvůr,5 gruntů a 5 chalup.

V obci jsou 2 rybníky-Hořejší a Dolejší,které patří panství bechyňskému stejně jako rybníky Vyhnanický,Brodec,Kačeřík,Lhotský,Mlatský,Taneček,Podsenný,Panianin a Žďárek,které se nacházely v katastru obce.
Veškeré obyvatelstvo se po celá staletí živilo zemědělstvím.Půda má velmi dobrou bonitu a dařilo se zejména obilí.Nádeníci ve dvoře si v zimě přivydělávali  dřevařstvím v Oboře.
Údaje jsou čerpány z výpisů z archivů v majetku Václava Cíchy.

 

Jak se stavěla vyhnanecká kaplička v roce 1902

Minule jsme se zabývali nejstarší známou historií Vyhnanic.Dnes nahlédneme do první Pamětní knihy obce, kterou dne 14.května 1902 založil obecní výbor.První zápis pořídil nově zvolený starosta Antonín Zák č.9.
 Uvádí,že od roku 1888 do roku 1925 byl nepřetržitě starostou Matěj Zelenka.Poté je 39 listů vynecháno pro zápisy do roku 1901 ty však nebyly vypracovány. V roce 1902 se kronika velmi podrobně zabývá stavbou nové kapličky,která byla zahájena 14.května 1902.V zápise se uvádí,že 8  vyhnanických hospodářů se podílelo na přivážení materiálu,byl zpracován přehled odkud odebírali kámen,odkud písek,dřevo a další materiál.Například 68 dnů trvaly práce zednické, 33 dnů práce tesařské a  pokrývačské.Nakonec je na třech listech seznam darů od občanů a  příznivců Vyhnanic. Hospodáři, kteří vlastnili potahy, odvezli zdarma materiál na 158 vozech. Ostatní občané odpracovali 53 dnů na stavbě.
 Nádeníkům se platilo za každý den 70 krejcarů, což bylo v přepočtu 1K a 40 hal.Ženy, které se nepodílely na stavebních pracech darovaly peníze a to celkem 59 K a 40 hal.Hospodyně přispívaly 4 až 6 K, manželka hajného Ševce na brance darovala 10 K, ale skládaly se i služky a podružně po 1  K nebo jen po 20 haléřích. V kronice je uvedeno, že největší finanční částku věnoval slovutný pan Dr. Jan Mašek,c.k. profesor v Praze a to 600  K a Jeho Jasnost kníže Paar stavební materiál v ceně 200 K a Její Jasnt kněžna Paara 50 K. Vyhnaničtí rodáci v Americe bratři Maškové a Václav Stach zaslali 44 K. Bohužel nikde není uvedena celková částka za dokončenou stavbu.
Obraz sv. Václava namaloval akademický malíř Vojtěch Machula z Prahy.
 Kaple byla vysvěcena 28. Září 1904 farářem Josefem Dvořákem z Hlavatec, kterému asistoval Th. C. Matěj Lhotecký, c. k. profesor na učitelském ústavu v Soběslavi.
Průběh slavnosti navzdory špatnému počasí byl hezký. Hostina se konala u Františka Vrkoče č. 2.
 Občané Vyhnanic si váží práce našich předků a snaží se uchovat jejich dědictví v co nejlepším stavu. Proto byla v minulém roce za přispění obce Hlavatce opravena venkovní omítka, upraveno okolí kaple a obnoveny svatováclavské mše.


Zajímavosti z vyhnanecké kroniky.

Kronika Vyhnanic má pravidelné zápisy od roku 1902 pouze do roku 1906.Pokračováno je až rokem 1923, panem Jiřím Grégrem.Zatím co o stavbě kaple je psáno velice podrobně v dalších letech jsou záznamy chudé,
v některých letech stačily na celý rok jen tři řádky.
Vybrali jsme několik zajímavostí z doby před sto lety.I tehdy bylo počasí v některých obdobích dosti neobvyklé.
Rok 1903 byl tak suchý,že dobytek neměl ani pastvu a hospodáři sekali obilí,aby uchovali zvířata.Navíc 19.července se přihnalo krupobití a  kroupy dle citace z kronoky „velké jako půlka překrojeného slepičího vejce“.
Proto hejtmanství v Milevsku před vánocemi rozepsalo příspěvky na krupobití.Vyhnanicům připadlo 785 K.
Také rok 1904 byl suchý tak, že studny vyschly a pro dobytek se dovážela voda z rybníka.
V roce 1906 se 20. Března udělala tma a napadlo tolik sněhu, že byly zpustošeny okolní lesy.
Další záznam v kronice je až v roce 1923, kdy byla pozemková reforma. Na nové majitele v obcích Vyhnanice, Hlavatce, Svinky a Debrník bylo rozděno 149 ha.
V roce 1924 byla ve Vyhnanicích postavena tři nová stavení a to čp. 23, čp.24 a čp. 25.
V roce 1925 byl založen Sbor dobrovolných hasičů.
Rok 1926 byl tak deštivý, že se nesklidila žádná sena a brambor byl velký nedostatek. V tomto roce byla zakoupena pro hasičský sbor stříkačka za 13.000 Kč. 2. Května se přihnala bouře s krupobitím, při které uhodilo v Hlavatcích u Šimáků. Zasahovali poprvé vyhnanečtí hasiči.
V roce 1927 byla postavena hasičská schráně za přispění všech občanů. Na podzim tohoto roku byla zavedena v obci elektřina za přispění okresu.
V roce 1929   byla od vánoc minulého roku spousta sněhu a mrazy v únoru dosáhly – 40°C. Sníh začal roztávat až v dubnu. 4. Července stihla obec velká vichřice a  způsobila škody nejen v obilí a rozmetaném seně, ale zničila mnoho střech, poválela stromy v lese i ovocné stromy.
18. červen roku 1931 přinesl krupobití tak silné, že veškerá úroda byla zničena. Stát poskytl majitelům pozemků bezplatnou podporu ve  formě osiva a kromě toho byla pro Vyhnanice uvolněna částka 108.000 Kč, za které si obyvatelé mohli vybrat krmiva pro dobytek v Hospodářském družstvu v Sudoměřicích. V tomto roce obec zakoupila 24 ha lesa „U Brodce“ od Agrobanky za 60.000 Kč.
28.prosince 1932 byly obecní volby.Zvoleno 9 zastupitelů, starostou byl zvolen Emanuel Kotrba, I. radním Jaroslav Bejlovec a II. Radním Jiří Grégr.
V roce 1934 se na podzim začala stavět nová silnice z Vyhnanic do Hlavatec v režiji okresu Milevsko.Obec přispěla 9 000 Kč,což bylo 10 procent stavebních nákladů.
Od roku 1935 kronika vedna nebyla.Zápisem z 27.listopadu 1940 byla úředně uzavřena,což bylo potvrzeno německo-českým razítkem okresu Milevsko.Za obec uzavření kroniky podepsal František Čihák.
14.břena 1948 se nový kronikář snažil popsat alespoň z části období od roku 1935 a do roku 1948,kdy již byla kronika psána bez přerušení.Ale otom až někdy příště.

Naše obce

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

CzechPOINT

CzechPoint

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
1