Hledání člověka Bohem v Bibli

Hledání člověka Bohem je přítomno v Bibli od prvního okamžiku. Velmi dramaticky to zachycují hned první kapitoly Geneze: „Adame, kde jsi?“ (Gn 3,9)

Bůh hledá člověka, aby ho zachránil, aby se ho ujal, aby ho vytrhl z propasti, do které se sám uvrhl. Je důležité vědět, že Bůh nehledá člověka, aby ho ztrestal. Hledá ho, aby ho přivedl k obrácení. Bohužel často chápeme obrácení jako činnost, kterou máme sami aktivně vyvíjet. Skutečné obrácení však znamená dovolit Bohu, aby nás uschopnil žít ve vztahu k ním.

Jenže člověk se před Bohem schovává. Každý z nás někde – Adam v křoví, Jonáš v podpalubí, Zacheus ve větvích stromu. Každý máme svůj úkryt, nějakou masku nebo roli, za kterou se schováváme. Ježíš dokáže každého z nás najít, když se jen trochu pro to otevřeme. Tak si našel Matouše v celnici za spoustou nespravedlivě získaných peněz, našel si slepého u Jericha a dokonce Lazara v hrobě. Dovede člověka najít i tam, kde už není žádná lidská naděje.

Bůh ale nehledá člověka pouze proto, aby ho mohl zachránit, ale aby se s ním také mohl sdílet, aby mu nabídl své přátelství, aby s ním mohl žít v důvěrném vztahu. Je to duchovní žízeň Boha po nás lidech.

Radostná zpráva evangelia spočívá v tom, že nás Bůh vášnivě miluje. Každého člověka jednotlivě. A touží po odpovědi lásky, touží nás skrze trvalý dialog lásky pozvednout na svou úroveň a proměnit v sebe. Často však nejsme schopni této zprávě rozumět hned. Jako izraelský národ, tak každý z nás má svou historii, jak ho Bůh přitahoval: „Pouty laskavosti jsem je táhl, provazy lásky; byl jsem k nim jako ti, kdo zdvihají dítě ke svým tvářím, a skláněl jsem se k nim, abych jim dal najíst.“ (Oz 11,4)

(zdroj – Vojtěch Kodet – Hledám tvou tvář, Karmelitánské nakladatelství, 2011)