Vyhledávání

rozšířené vyhledávání

CzechPOINT

CzechPoint

Ubytování v Hlavatcích

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Obsah

Sbor dobrovolných hasičů

Boj člověka proti požárům zahrnuje celé lidské dějiny - přesněji snahu o zvládnutí ohně. Protože oheň má ve vývoji společnosti velký význam, stal se jedním z civilizačních prvků. O začátcích bojů s ohněm, se dočítáme v 5. stol. př.n.l. Patrně první hasičské čerpadlo zhotovil v Egyptské Alexandrii učenec Ktesibios. Jednalo se o přenosné dvouválcové pístové čerpadlo s vodní skříní a tryskou. Tento vynález pak používali obyvatelé celého římského impéria a ve vylepšených podobách pomáhal lidem v boji s ohněm prakticky až do 18. stol.

V roce 1725 vyvinul Angličan „Ričrd Njuvsmen“ požární stříkačku s výkonem 12l/s a dostřikem 40m. První parní stříkačka byla vyrobena v Anglii v roce 1829 a první hasicí zařízení se spalovacím motorem spatřilo světlo světa v USA v roce 1907. První hasičský sbor byl založen 7. května 1874 ve Velvarech, což je dnes 146 roků. Podle velvarských stanov zpracovala další města své stanovy, mezi nimi i město Tábor. Rozhodující opatření o rozvoji dobrovolných hasičů, bylo vydání řádu „POLICIE POŽÁROVÉ“ v 70. letech 90. stol, hlavní řády platily až do roku 1941.

        

Založení hasičského sboru v Hlavatcích se datuje k 12. lednu 1890 a tomu předcházelo následující: …..nezměnou zůstala. V roce 1890 se sbor zúčastnil hašení u třech požárů – V Želči, Malšicích a Vyhnanicích. V lednu 1891 sbor čítal dva členy zakládající, 30 členů činných a 6 přispívajících. Celková hotovost v pokladně byla: 4 ZL, 56 KR.

Sbor začal žít všedním životem, členové i přispívající konají vše pro rozvoj hlavateckých hasičů. Pořádají se plesy, výlety do okolí, které jsou zakončovány zábavou v hostinci. Sbor má také svou spolkovou hudbu a v roce 1904 zakládá knihovnu. Dále se zúčastňuje župních sjezdů, cvičení a všech církevních slavností. Též byla založena pohřební pokladna.

V roce 1901 je pořízena nová čtyřkolová stříkačka s potřebným vybavením v ceně 1280Kč od firmy EA Smekal Praha, za účasti zástupce firmy předvedena a vyzkoušena, poté zástupci zaplaceno 400Kč a 880Kč v dluhopise do třech roků s 6% úrokem. Za dobrý materiál, řádné provedení a přiměřený výkon stroje ručí firma po dobu 5 let po sobě následujících. Tímto směrem se sbor rozšiřoval a vzkvétal až do července 1914, kdy začala 1: světová válka.

 

Citace z kroniky: „Všechen život je jako pod těžkým závažím a každý se strachem očekává, věci budoucích. Nikdo neví, co zítřek přinese, světová válka na náš sbor těžce doléhá, odvody stíhají odvody, všecko odchází na bojiště, odváděny jsou i 50ti letí. Spolkový život je jako v umírání, každý se stará jen o sebe a o starosti, co bude dále, nezajímá se o spolkovou věc.“

Dále z kroniky: „ Radostná zpráva došla na zdejší obec, dne 28. října 1918, že Rakousko se vzdalo, válce je konec, mír nastává, jsme svobodni, nastává samostatnost. Hasičstvo se zúčastnilo průvodů s lampiony po vesnici za zvuku místní kapely a jásavého zpěvu. Radost do spolkového života se vrátila, naši vojáci se vracejí domů. „

Do válečných útrap bylo se sboru odvedeno 16 členů a tři členové ve válce padli – Josef Kostečka čp.35, Josef Čepička a Jan Hruška čp.77. Činnost sboru se vrací opět do starých kolejí. Je potřeba se také zmínit o záslužných věcech a to hašení požárů, které na tuto dobu na tuto dobu nebyly žádnou výjimkou a byly dosti časté. Sbor se zúčastňoval hašení ve vesnici a také v širokém okolí. Při pročítání kroniky, je jen málo zápisů, kde je uvedeno „ v letošním roce v obci požáru nebylo.“ Za tuto činnost při požárech dostával sbor finanční částky převážně od pojišťovny a to za zachráněné hodnoty a sousední stavení.   

Další rozkvět sboru zakončilo očekávání 2. světové války a tímto končí zápisy v kronice v roce 1938. Počet členů v tomto roce, 36 činných, 26 přispívajících, jeden zakládající, jeden čestný, 1 žena. Finanční částka v pokladně byla 896, 90 Kč. Po dobu okupace byla utlumena činnost hasičského sboru, ostatních spolků a obyvatelstva. Po únoru 1948 upadá vedení veškerých zápisů o činnosti hasičského sboru. Nadále se však pořádají hasičské plesy, členské a výroční schůze. Výlety zakončené zábavou se již nekonají, nahrazují je brigády.

60 -70 roky znamenají pro hasiče změny v přejmenování na Svaz požární ochrany ČSSR a plánování socialistických závazkům k velkým slavným výročím, sbor pokračuje ve stejné činnosti jako roky předešlé, začínají se ve větším rozsahu konat hasičské soutěže. Těch se sbor zúčastňuje s motorovou stříkačkou na dvoukolovém podvozku PS – 16. V roce 1974 se stříkačka dává do opravy a již se nevrátí pro neopravitelnost. Na základě těchto skutečností je v roce 1976 pořízen místním národním výborem nový stroj PS – 12, který slouží do současné doby. Roky 1970- 71 se aktivně plánují socialistické závazky, brigádnické hodiny a další činnost hasičů, takto se podobně pokračuje až do roku 1989.     

V roce 1986 se datuje založení družstva žen, v témže roce postupují z okrskové soutěže v Debrníku, kde získávají 2. místo. Aktivně se zúčastňují různých soutěží, memoriálu s dobrým umístěním a též se stávají vítězkami okresního kola soutěže. Soutěžní činnost ukončují v roce 2006. Je potřeba připomenout i soutěžní činnost mužů, kteří se aktivně zúčastňují soutěží a také několikrát postupují do okresních kol.   

V roce 1989 bylo založeno družstvo mladých hasičů, vznikají 3 družstva s následujícími názvy: Mloci 11 členů – vedoucí: Boháčová Jiřina, Poupata – 11 členů – vedoucí: Smržová Marie, Lvíčata – 10 členů – vedoucí:  Kmošek Pavel. Činnost mladých hasičů je zakončena v roce 1995 z důvodu dovršení 15-ti let věku převážné části. Od roku 1989 až do roku 1995 se děti pravidelně účastní okresní dětské soutěže Plamen,  kde se družstvo Mloků 3x stává vítězem a zajišťuje si tak postup do krajských kol. 1991 - 5. místo Kaplice, 1992 - 3. místo Kaplice a 1993 - 2. místo ČB. Během tohoto období se kolektivy dětí zúčastňují okrskových soutěží se stříkačkou, která je pro ně vždy největším zážitkem

V roce 1990 oslavil sbor sté výročí založení hasičů - 16. června slavnostní schůzí a 23. června soutěží za účasti 25 družstev mužů, žen a dětí. Od roku 1985 se činnost sboru zaměřuje na pořádání kulturních akcí, plesů, tanečních zábav, dětských karnevalů a dětských dnů. Dále jsou pořádány brigády pro obec, zemědělské družstvo a různé akce pro hasiče a veřejnost. V roce 1991 je přejmenován svaz pořádní ochrany na „Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska“, pod které spadá převážná část sborů v ČR. V současné době je zde evidováno 341 848 členů v 7900 sborech. V roce 2002 se při rozsáhlých povodních potvrdila důležitost dobrovolných hasičů. Náš sbor jako mnoho jiných se zúčastnil odstranění vzniklých škod v Plané nad Lužnicí, Soběslavi a Veselí nad Lužnicí. Byla zde použita i druhá stříkačka PS 12 zakoupena v předešlém roce od Jitony Český Krumlov.     

V roce 2008 je založeno další družstvo mladých hasičů s počtem 13 členů, které se o rok později účastní okresního kola Plamen v Táboře, kde se umístí na 3. místě. V letošním roce je družstvo rozděleno na dvě a umístí se na 7. a 8. místě opět v Táboře. Vedoucí družstev je Nevolová Jana a Kmošková Martina.

Finanční prostředky na činnost sboru jsou získávány formou brigád pro Obesní úřad každoročním sběrem železného šrotu, pořádáním hasičského a maškarního plesu.

Stav členské základny k 1. 5. 2010 je 94 členů, z toho je 24 žen, 57 mužů a 13 dětí.

Náš sbor v letech nedávno minulých zasahoval při několika požárech obytných budov, výrobních prostor a lesů. Zásahy dobrovolných hasičů jsou v dnešní době spíše ojedinělé, ve většině případech zasahují Hasičské Záchranné Sbory. I přes tuto skutečnost jsou dobrovolní hasiči neocenitelnými pomocníky. Na základě těchto skutečností se hasiči v dnešní době zaměřují spíše na prevenci, sportovní činnost, soutěže, různé kulturní akce a práci s dětmi.

120 let je opravdu dlouhá doba vyplněná plnohodnotnou prací, kterou má za sebou náš sbor. Mnoho funkcionářů se za tu dobu vyměnilo, mnoho členů nás na vždy opustilo, Všem těm patří náš vděk a trvalá vzpomínka. Vždyť nemůže být lepší a hodnotnější činnost než ta, ve které pomáhá člověk člověku. I proto si naši předkové při zakládání sboru dali krásné heslo: „Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu, sobě pro radost“